Třeboňsko je známou rybniční oblastí v jižních Čechách, jejíž cenné přírodní a krajinné prostředí, zformované v důsledku důmyslných vodohospodářských zásahů člověka, je umocněno množstvím a mimořádnou kvalitou stavebních památek. Prosperita hospodářského centra území – města Třeboně začala po roce 1366, kdy jej získal šlechtický rod Rožmberků, který se systematicky věnoval chovu ryb. Celkový charakter rybniční třeboňské krajiny podél řeky Lužnice mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí určila systematická činnost rybníkářů Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan v 16. století. Základními opěrnými body soustavy rybníků se za doby jejich činnosti staly Zlatá stoka, která rozvádí vodu z řeky Lužnice, dále Nová řeka, umělý kanál propojující řeky Lužnice a Nežárku a rybníky Svět a Rožmberk, který je největším v Čechách.